Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Termická poranění u dětí v přednemocniční neodkladné péči
VODRÁŽKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem termického poranění u dětí v přednemocniční neodkladné péči. Tato problematika je stále aktuálně probíraným tématem, protože toto zranění patří mezi tři nejčastější příčiny smrtelného zranění u dětí. Práce seznamuje čtenáře zejména s úrazy vzniklé kontaktním popálením či opařením. Teoretická část informuje o anatomii a fyziologii kůže. Zaměřuje se i na specifika dětské kůže. V dalších kapitolách předkládá všeobecné informace o termickém poranění. Hlavní pozornost je věnována především popáleninovému traumatu. Tato část obsahuje informace o patofyziologii, etiologii, laické léčbě a následné terapii poskytnuté zdravotnickou záchrannou službou. Výzkumná část se zabývá třemi hlavními cíli: Zjištění, zda mají zdravotničtí záchranáři zkušenosti s termickým poraněním v přednemocniční neodkladné péči. Spolupráce mezi zdravotnickou záchrannou službou a specializovanými popáleninovými centry. Zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti termického poranění v přednemocniční neodkladné péči. Tyto cíle jsou zjištěny metodou kvalitativního šetření. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Šetřením bylo následně zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají zkušenosti s touto problematikou a jejich spolupráce s popáleninovým centrem je na dobré úrovni. Znalosti pro řešení termického poranění u dětí v PNP jsou dostatečné, avšak ne všechny odpovědi jsou zcela optimální. Výsledky šetření budou publikovány na Anesteziologických dnech v Českých Budějovicích v roce 2018.
Porovnání činností zdravotnické záchranné služby a zdravotníků Armády České republiky
SEDLÁKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku nejčastěji ošetřovaných traumat zdravotníky armády české republiky (dále jen AČR) a také nejčastějších traumat, která jsou přítomna u pozemní záchranné služby. Práci bych ráda rozdělila na dvě části. První část se orientuje na všeobecné informace o struktuře a vzdělávání zdravotníků AČR a pozemní záchranné služby (dále jen ZZS), především ale na poranění, která se nejčastěji shodně vyskytují v literatuře obou těchto skupin, což jsou termická poranění, masivní krvácení, rány, traumatická amputace a úrazy respiračního systému. Na tuto teoretickou část pak navazuje sběr dat, jenž byl uskutečněn pomocí dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů, na jejichž vyplnění se podílelo dvanáct náhodně vybraných respondentů z celé České republiky. Šest z jedné a šest ze druhé skupiny. Vyhodnocení odpovědí a přepis vzoru rozhovorů je uveden v praktické části této práce. Druhá část pak obsahuje databázi tří nejčastějších traumat mužů věkového rozpětí 18 40 let za rok 2015 u pozemní ZZS, které mi byly poskytnuty ZZS Jihočeského kraje a databázi tří nejčastějších traumat stejných kritérií, ovšem u zdravotníků armády České republiky, které mi poskytla Vojenská nemocnice Brno. Na vyhodnocení těchto databází navazuje další teoretická část popisující tato traumata. Tímto bych ráda poukázala na rozdíl toho, kterým traumatům se nejčastěji věnuje literatura a toho, která jsou nejčastěji reálně ošetřována. Výzkumem bylo zjištěno, že dle subjektivních pocitů ZZ jsou nejčastěji ošetřována poranění hlavy, u zdravotníků AČR pak střelná a střepinová poranění. Dle poskytnutých databází se subjektivní pocity nejčastějších výjezdů či zásahů obou skupin tázaných respondentů shodují s realitou. Z šetření také vyplynulo, že zdravotníci AČR mají sice jednodušší postupy při poskytování neodkladné první péče, ale také je mají jasněji dané. Například co se týká zásahu při živelných katastrofách a mimořádných událostí, odpovídali zdravotníci AČR uceleněji a jasněji. Ke zlepšení této situace by mohlo vést častější proškolování zdravotnických záchranářů v této problematice. Zdravotníci také udávali daleko větší množství povinných kurzů, zatímco u zdravotnických záchranářů je většina o dobrovolnosti. Dále výzkum prokázal, že zdravotničtí záchranáři velmi často zasahují u nezávažných případů, což zdravotníci AČR nikoli. Návrhem na zlepšení této problematiky by mohlo být zpoplatnění neoprávněných výjezdů, kdy při četnějším zásahu u stejného pacienta by se sankce za neoprávněné vyjetí vozidla ZZS navyšovala. To ale není snadno řešitelný problém a myslím, že již v řešení je také. Co se týká přístupu k jednotlivým poraněním, obě skupiny respondentů postupují dle svých naučených postupů a dle mého názoru není možné je navzájem srovnávat.
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami
KUČEROVÁ, Radka
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami Současný stav Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Děti patří do jedné z rizikových skupin ohrožených termickým poraněním. Popáleniny u dětí vznikají nejčastěji v domácím prostředí. Léčba popálenin je dlouhodobá a bolestivá, protože zahrnuje chirurgické výkony, jako je nekrektomie, nekrotomie a autotransplantace. Po zahojení popálenin vznikají jizvy, které mohou dítě poškodit fyzicky i psychicky. Následná rehabilitace vyžaduje trpělivost a důslednost. Teoretická část této práce se věnuje popáleninám u dětí. Zabývá se faktory ovlivňující závažnost popáleninového traumatu. Mezi tyto faktory patří mechanismus úrazu, lokalizace, rozsah, hloubka poranění a věk jedince. Dále se práce věnuje prvnímu ošetření popálené plochy dítěte, kde jsou popsána opatření nutné pro zabezpečení stavu dítěte. Léčba popálenin je rozdělena na konzervativní a chirurgickou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem této práce bylo analyzovat zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry uspokojí potřeby dítěte s popáleninami. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1: Jaké jsou zvláštnosti ošetřovatelské péče u dětí s popáleninami? Otázka 2: Jak probíhá následná péče u dětí s popáleninami? Otázka 3: Které hlavní potřeby je nutné uspokojit u dětí s popáleninami? Otázka 4: Jaká je problematika v uspokojování vyšších potřeb dítěte s popáleninami? Metodika práce V této bakalářské práce bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní metodou, pomocí polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Před uskutečněním výzkumného šetření, bylo požádáno o souhlas hlavní a vrchní sestry na popáleninové klinice, které s výzkumným šetřením souhlasily. Rozhovory byly prováděny se šesti sestrami, které mají zkušenosti s ošetřováním dětí s popáleninami. Rozhovory probíhaly s každou sestrou zvlášť a byly zaznamenány písemnou formou. Pro účely rozhovoru bylo vytvořeno 29 stěžejních otázek (viz příloha 1) a další byly doplněny během rozhovoru v závislosti na odpovědích sester. Pozorování bylo zúčastněné a byly pozorovány čtyři sestry na oddělení JIP. Před samotným pozorováním byl sestaven pozorovací arch (viz příloha 2) a sestry byly sledovány během denních služeb. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že ošetřovatelská péče o dítě s popáleninami má svá specifika. V rozhovorech sestry uváděly, že v rámci výživy je důležitý dostatek bílkovin a tekutin. Ohledně vylučování sestry uvedly, že pokud je popálen genitál, zavedou podle ordinace lékaře permanentní močový katétr, (dále jen PMK). Další specifika má léčba bolesti. Všechny sestry uvedly, že bolest kontrolují pravidelně. Kromě analgetik se zmínily i o alternativních metodách léčby bolesti. Další oblastí byl spánek. Všechny sestry odpověděly, že od rodičů zjišťují spánkové rituály, pro snadnější usínání dítěte. Na otázky týkající se potřeb dítěte, dělalo sestrám problém přesné vyjmenování potřeb. Nebyly schopny pojmenovat potřeby. Z výsledků pozorování bylo potvrzeno, že sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče o dítě s popáleninami, tak jak uváděly při rozhovorech. Sestry dodržovaly aseptický přístup a zvýšenou hygienu genitálu při zavedeném PMK. Závěr Výzkumné šetření ukázalo, že sestry pracující na klinice popálenin jsou plně kvalifikovány v oblasti ošetřovatelské péče o popálené dítě. Sestry znají specifika ošetřovatelské péče, výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a potřeb dítěte. Jsou si vědomy, že u popálenin je důležité dodržovat aseptický přístup, což znamená používat sterilní a jednorázové pomůcky a ochranný oděv. Při rozhovorech se sestrami bylo obtížné získat informace ohledně potřeb dítěte a jejich uspokojování. Z rozhovorů a pozorování vyplynulo, že se sestry v rámci svých možností snaží uspokojovat potřeby dítěte.
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
První pomoc v terénu u opařenin
RYBA, Antonín
V obsahu mé bakalářské práce s názvem První pomoc v terénu u opařenin se zabývám první pomocí u této problematiky a její znalostí mezi laiky a mezi zdravotnickými záchranáři jihočeského kraje. Výzkum má potvrdit znalosti a postup zdravotnických záchranářů v podávání odborné zdravotnické první pomoci. V další části je výzkum zaměřen na zmapování vědomosti laiků o obecné první pomoci a postupu při jejím poskytování k tomuto tématu. V teoretické části je definována první pomoc a následně dělením na její jednotlivé části. Je zde nastíněna anatomie a funkce kůže. Opařeniny jsou zde klasifikovány do stupňů poškození kůže a podkoží. Pojednává se o patologickém ději v lidském organismu při opaření a dále o jeho prevenci a léčbě. Praktická část je zaměřena na znalosti v podávání první pomoci u opařenin u posádek Zdravotnické záchranné služby. Dále je zaměřena na ověření znalosti první pomoci u opařenin u laické veřejnosti. Výzkum byl proveden kvantitativní formou, metodou dotazování.
Míra edukace u pacienta s popáleninovým traumatem
VLKOJANOVÁ, Lucie
Popáleninové trauma je staré jako lidstvo samo. V dnešní době je důležité předávání si informaci ať ústně nebo v jakékoliv jiné formě. Většina pacientů chce znát informace o svém zdravotním stavu, léčebných postupech lékařů a sester, metodách, alternativách a režimech, které jsou potřeba dodržovat v domácím léčení. Bakalářská práce je zaměřena na edukaci u pacientů s popáleninovým traumatem. Důležitý je pohled pacientů na danou problematiku, ale také pohled sester, které se o popálené pacienty starají. Cíle práce jsou zjistit, zda pacienti s popáleninovým traumatem mají dostatek informací o následné péči a zda sestry edukují pacienty s popáleninovým traumatem o následné péči, jaké metody sestry při edukaci pacientů s popáleninovým traumatem využívají. Před zahájením výzkumného šetření jsme si položili následující výzkumné otázky: "Mají pacienti s popáleninovým traumatem dostatek informací o následné péči?", dále pak: "Edukují sestry pacienty s popáleninovým traumatem?" a: "Jaké formě v získávání informací o popáleninovém traumatu a následné péči dávají pacienti přednost?" Tyto výzkumné otázky byly zodpovězeny v kvalitativním výzkumném šetření metodou polostandardizovaných hloubkových rozhovorů s pacienty ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na Klinice popáleninové medicíny a s ošetřovatelským personálem, všeobecné sestry ze standardního oddělené tamtéž. Rozhovor s pacienty se skládal z 20 sondážních otázek a 17 sondážních otázek pro sestry. Rozhovory byly anonymní. Veškeré informace byly zpracovány do kazuistik a následně do kategorizačních tabulek. Výzkumným šetřením byly potvrzeny všechny 3 cíle práce. Pacienti s popáleninovým traumatem nemají dostatek informací o následné péči i přesto, že sestry pacienty o této péči edukují. Zjišťovali jsme také, jaké metody sestry využívají v edukaci pacientů. Navrhovaná řešení jsou zlepšit informovanost o prevenci i první pomoci, poskytovat dostatek informací o léčebném režimu během hospitalizace a následné domácí péči formou letáku či brožury. Péče o pacienty s popáleninovým traumatem je nejenom finančně náročná, ale i psychicky a fyzicky. Na druhou stranu si takto postižení pacienti, kteří jsou hospitalizováni velice dlouho na KPM, zaslouží zdroje informací o jejich traumatu. Sestry uváděly nedostatek času na edukaci. Nesporný je ale fakt, že pokud by pacienti měli informace v písemné podobě, ústní edukace by nebyla tak zdlouhavá a náročná. Nikdo z pacientů nevyžadoval nepřetržitou přítomnost sestry, ale žádali informace o léčebných metodách, které podstupují a o kterých nemají žádné informace.
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
Termická poranění u dospělých osob
BĚTÁKOVÁ, Pavlína
Popáleniny jsou úrazem, který je právoplatně považován za jeden z nejtěžších úrazů v oblasti lidské traumatologie. Tento druh termického poranění již zmařil mnoho lidských životů a zanechal řadu psychických i fyzických následků. Zranění tohoto charakteru vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a tím pádem i nejnákladnější léčbu. Někteří popálení klienti jsou doživotně znetvořeni jizvami a postupně si začínají uvědomovat své sociální omezení. Zásadní úlohu v takovém případě sehrává dobré rodinné zázemí a současně i vnímavý postoj okolí, který má rozhodující vliv na kvalitu pacientova života. V důsledku tohoto poranění má většina osob tendenci izolovat se od společnosti a současně měnit i svůj hodnotový systém a životní styl. Z psychického hlediska bývají nejzávažnější případy, kdy působením termické noxy došlo k zasažení a zohyzdění tváře. Takto postižený člověk je frustrován pohledy cizích osob, u nichž jeho vzhled vzbuzuje jen pocit dvojího druhu- odpor nebo soucit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úroveň znalostí popálených osob o preventivních opatřeních a o laické první pomoci při termických úrazech. Výzkumný soubor tvořili klienti Kliniky popáleninové medicíny v Královských Vinohradech, kteří byli v důsledku termického úrazu hospitalizováni nebo ambulantně ošetřeni v období od 1. 8. do 31. 10. 2007. Sběr dat byl proveden technikou anonymního dotazníku. Za tímto účelem jsem požádala o spolupráci personál Kliniky popáleninové medicíny, který se ochotně ujal funkce zprostředkovatele a dotazníky dále rozdával klientům starším osmnácti let s termickým úrazem. Z celkového počtu 150 dotazníků bylo klienty vyplněno a navráceno 95 dotazníků (63,34%), které byly použity pro zpracování výzkumné části bakalářské práce. Závěrečnou částí této práce bude zpracování návrhu informačního letáku, zabývajícího se primární prevencí a poskytováním laické první pomoci při termických úrazech, který příp. lze aplikovat v rámci určitých preventivních programů nebo v oblasti dalšího výzkumu.
Význam edukace v prevenci dětských úrazů v domácím prostředí
BŘENDOVÁ, Marie
Abstrakt Význam edukace v prevenci dětských úrazů v domácím prostředí Trvale narůstající počet úrazů dětí , a to zejména úrazů s přímým ohrožením života, je varovným signálem nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost. Statistiky uvádí, že úrazy mají každý rok na svědomí 300 dětských životů a jsou tradičně nejčastější příčinou úmrtí dětí. Běžný, ale mylný názor je, že úrazy se stávají, patří k životu, stávají se náhodou a není jim možno zabránit. Cílem naší práce byl monitoring informací rodičů o možnostech preventivních opatření úrazů dětí ve věku od 0-6 ti let v domácím prostředí, zmapování výskytu nejfrekventovanějších úrazů u těchto dětí, vytvoření edukační hodiny se zaměřením na zjištěnou problematiku nejčastěji se vyskytujících úrazů a naplnění cílů kvalifikované péče moderního ošetřovatelství v oblasti primární péče. Ve vztahu k uvedeným cílům práce jsme stanovili tři následující hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče jsou o možnostech prevence úrazů dětí ve věku od 0-6 let v domácím prostředí informováni Hypotéza č.: Nejčastějšími příčinami úrazů v domácím prostředí u dětí ve věku od 0-6ti let jsou pády a popáleniny Hypotéza č.3: Není zpracován edukační proces (edukační hodina), který(á) se podrobně zabývá prevencí popálenin a pádů. K výzkumu dané problematiky jsme použili dotazníkovou metodu. Základní informace jsme monitorovali pilotním výzkumem rodičů v Mateřském centru. Na základě toho byl vypracován a administrován dotazník určený dalším respondentům z řad rodičů, kteří projevili zájem zúčastnit se našeho výzkumu. Analýzou výsledků prostřednictvím dotazníků jsme dospěli k názoru, že informací o prevenci dětských úrazů mají rodiče dostatek, ale jejich mnohdy až lhostejný přístup k nim a podceňování bezpečnostních opatření v domácím prostředí, nemůže vést ke snížení frekvence dětské úrazovosti. Hypotéza č.1 se potvrdila. Nejčastěji vyskytovanými úrazy dětí v našem výzkumném souboru byly pády dětí a termická poranění. Hypotéza č.2. byla potvrzena. Analýzou výsledků bylo dále zjištěno, že se respondenti nesetkali s možností zúčastnit se opakovaných odborných akcí o prevenci dětských úrazů specificky a podrobně zaměřených na závažnou problematiku pádů a popálenin u dětí Hypotéza č.3: byla potvrzena. Přínos této práce spočívá v praktickém využití námi vytvořené edukační hodiny, se zaměřením na zabránění vzniku termických úrazů a pádů v domácím prostředí u dětí do šesti let věku, se zaměřením na dodržování preventivních opatření rodiči a naučení se základním postupům v poskytování účinné první pomoci. Podnětná by měla být i pro dětské sestry a další odborníky působící zejména v oblasti terénní primární péče, ale i pro sestry pracující na dětských lůžkových odděleních nemocnic v oblasti sekundární péče. Sestrami zde, pro rodiče hospitalizovaných dětí, realizovaná edukační hodina se zaměřením na zabránění vzniku termických úrazů a pádů, bude významná nejen pro ně, ale zároveň přispěje ke zkvalitnění péče a naplnění cílů moderního ošetřovatelství. Práce může být využita i pro studijní účely a pomoci studentům, kteří se zabývají studiem ošetřovatelství, ale může být využita také studenty zabývajícími se v rámci studia, problematikou zdravotně sociální prevence i v jiných oborech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.